Rozdíly mezi laserovými gravírovacími stroji a technologiemi inkjetové a tamponové tisku

V oblasti průmyslového značení jsou laserové značení, inkjetový tisk a tamponový tisk tři běžně používané technologie značení. Tyto procesy se výrazně liší z hlediska pracovních principů, metod značení, vhodných materiálů, odolnosti a provozních nákladů. Výběr vhodné metody značení přispívá ke zlepšení konzistence produktu a výrobní efektivity.

1. Rozdíly v pracovních principech
Laserové značení

Laserový značkovač využívá svazek laserového paprsku s vysokou hustotou energie, který působí na povrch materiálu. Prostřednictvím fototeplých nebo fotochemických účinků dochází u materiálu ke změně barvy, mikrogravírování, tavení nebo sublimaci, čímž vznikají trvalé značky. Proces značení je bezkontaktní a nepotřebuje žádné spotřební materiály.

Proces inkjetového tisku

Inkjetový tisk vytváří znaky nebo vzory vystřikováním kapalného inkoustu prostřednictvím trysek na povrch výrobku. Kvalita tištěných znaků závisí na vlastnostech inkoustu, stavu tiskové hlavy a vlastnostech přilnavosti povrchu.

Proces síťotisku

Síťotisk přenáší inkoust na povrch obrobku prostřednictvím pletivové sítě pomocí mechanického tlaku. Je vhodný pro tisk rozsáhlých ploch a opakujících se vzorů. Výsledek tisku je silně ovlivněn přesností sítě, viskozitou inkoustu a ruční manipulací.

2. Porovnání odolnosti značení

Laserové značení vytváří strukturní změny přímo v materiálu. Značení vykazuje vysokou odolnost proti opotřebení, korozi a vysokým teplotám, což je vhodné pro dlouhodobou stopovatelnost a aplikace s vysokou spolehlivostí.

Inkjetový tisk a tamponový tisk jsou metody značení založené na povrchové adhezi. Jejich odolnost proti opotřebení a chemickému působení je relativně omezená a při vysokých teplotách, tření nebo chemickém prostředí může dojít ke slábnutí nebo odlupování.

3. Rozsah použitelných materiálů

Laserové značení je vhodné pro širokou škálu materiálů, včetně kovů, nerezové oceli, hliníkových slitin, plastů, keramiky, skla a pryže. Stabilní zpracování lze dosáhnout výběrem vhodné laserové vlnové délky a úrovně výkonu pro různé materiály.

Inkjetové tisknutí a síťotisk vyžadují vyšší kvalitu povrchu, obvykle jsou potřeba rovné, čisté povrchy s dostatečnou přilnavostí. Jejich přizpůsobitelnost vysoce odrazivým kovům, drsným povrchům nebo materiálům odolným proti vysokým teplotám je omezená.

4. Přesnost a konzistence zpracování

Laserové značení je řízeno digitálně, znaky a grafiky jsou generovány přímo softwarem. Nabízí vysokou opakovatelnost a kontrolovatelnou šířku čar, což je vhodné pro QR kódy, mikrotext a vysokopřesná značení.

Inkjetové tisknutí je ovlivněno ucpáváním trysek a rozptýlením inkoustu, což má za následek sníženou konzistenci jemných znaků a QR kódů s vysokou hustotou.
Přesnost síťotisku závisí na kvalitě výroby sítka a provozní stabilitě, což jej činí vhodným pro jednoduché vzory, nikoli pro značení s vysokým rozlišením.

5. Účinnost výroby a úroveň automatizace

Laserové rytírny lze integrovat do automatizovaných výrobních linek, což umožňuje nepřetržitý, vysokorychlostní a neosluzovaný provoz. Změna parametrů se provádí prostřednictvím softwarových nastavení.

Inkjetové zařízení je vhodné pro vysokorychlostní dopravníkové linky, ale vyžaduje častou údržbu tiskových hlav a doplňování spotřebního materiálu.
Síťotisk je vhodnější pro sériovou výrobu s pevnými vzory, má relativně nízkou úroveň automatizace a při výměně sít je spojen s vyššími náklady.

6. Provozní a údržbové náklady

Laserové rytírny vyžadují vyšší počáteční investici; během provozu však nepoužívají inkoust ani rozpouštědla. Díky dlouhým intervalům údržby jsou celkové provozní náklady relativně nízké.

Inkjetová a síťotisková zařízení mají nižší počáteční náklady, ale dlouhodobý provoz zahrnuje nepřetržité spotřebovávání inkoustu, rozpouštědel a čisticích prostředků, což vede k vyšším nákladům na údržbu a spotřební materiál.

7. Případy použití

Laserové značení se široce používá u elektronických součástek, nářadí, automobilových dílů, lékařských přístrojů a průmyslu vysokotřídní výroby, zejména pro stopovatelnost výrobků a identifikaci proti padělkům.

Inkjetový tisk se běžně používá pro tisk šarží a datového kódování na obaly, potraviny a běžné spotřební zboží.
Síťotisk se hlavně používá na panely, skříně, štítky a aplikace vyžadující grafiku velké plochy.

Laserové značicí stroje nabízejí zřejmé výhody v odolnosti značení, přesnosti, konzistenci a automatizaci, což je činí vhodnými pro průmyslové aplikace s vysokými požadavky na kvalitu a stabilitu značení. Inkjetový tisk a síťotisk zůstávají praktické řešení z hlediska počátečních nákladů a určitých aplikačních scénářů, ale mají omezení při použití vyžadujícím vysokou spolehlivost a dlouhodobou trvanlivost.